| |
|
Historie obce Závišice
Historie obce
| Vesnička Závišice se nachází v předhůří Moravských Beskyd, blízko starobylého
městečka Štramberka. Skrývá se v údolí po obou stranách říčky Sedničky.
Nemá žádné hrady a zámky, ani svého zakladatele a přesto má velmi starou historii.
Podle dochovaných záznamů je nejstarší vesničkou v novojičínském okrese.
Její historie je však mnohem starší.
|
Dobová pohlednice Závišic v letech 1939-1945
|
Pověsti o založení obce
První písemná zmínka o obci je z roku 1354. Přesnou dobu vzniku dnes už asi nezjistíme. K pojmenování i vzniku obce se pojí několik pověstí. Jedna z nich praví, že rozvodněná Sedlnička odnesla celou dědinu Tamovice na nové místo, kde se stavení zavěsila a lidé nově vzniklou osadu pojmenovali "Závěšice". Značnou část pobořených domků (chatrčí) velká voda tehdy odnesla o několik set metrů po proudu do hustého lužního porostu. Tam se trosky rozbitých domků zachytily (zavěsily). Po opadnutí vody je občané natahali nazpět do původní vesnice, domky postavili na novém místě a vzniklou osadu nazvali Závěšice. Pravdivost těchto pověstí dokládají po staletí trvající rodové vazby a citové vztahy občanů k původní vesničce Tamovice a ke kostelíku sv. Kateřiny a hřbitovu u tohoto kostelíku. Občané Závišic považovali kostel sv. Kateřiny v Tamovicích za "svůj" kostelík a hřbitov na kterém pochovávali své zesnulé za "svůj" hřbitov po celá dlouhá staletí, od vzniku vesničky Závišice až do r. 1935, kdy si vybudovali nový kostel a hřbitov uvnitř své vesničky.
Jiná verze této pověsti dává zánik Tamovic do souvislosti s vpádem Tatarů v roce 1241. Proboření hrází rybníků u Ženklavy způsobilo zaplavení tatarského tábora a vesnice Tamovice, kterou níže zavěsily po proudu
Někteří historikové uvádějí, že zakladatelem asi mohl být Záviš z Vikštejna.
|
Dobová pohlednice Závišic r.1949
Dobová pohlednice kostela
|
Koncem 1. pololetí 13. století se vesnička Závišice stala součástí malého panství tří obcí, které získal rytíř či zeman Siegfried od pána Arnodla z Hückeswagenu jako výsluhu za pomoc při přestavbě hradu Starý Jičín a stavbě nového hradu Hukvaldy, vybudovaného uvnitř nově osidlované oblasti. Tento majitel pak vybudoval ve vesničce Závišice kamennou tvrz, odkud své malé panství spravoval. Netrvalo však douho a poklidný rozvoj vesničky byl silně narušen. V roce 1256 byla vesnička Závišice (Závěšice) přičiněním olomouckého biskupa Bruno z Schauenburku, rozdělena říčkou Sedničkou na dvě části, část Dolní a část Horní. Dolní Závěšice připadly k hukvaldskému, tehdy již biskupskému lennímu panství, Horní Závěšice (dědičné) zůstaly nadále ve vlastnictví původního majitele. Od té doby každá část vesničky prožívala svou vlastní historii. Brzy nato se kostelík sv. Kateřiny se hřbitovem ocitl na území třetího, markraběcího panství štramberského. I za této složité situace si vesnička Závišice zachovala (udržela po staletí svou správní sídelní jednotu; měla jednoho fojta a "konšely", které volila celá vesnice, i když každá část patřila k jinému panství.
Dalšími majiteli závišického dědičného panství byli postupně páni z Fulštejna, z Vikštejna, z Choltic, Puklinové z Pozořic a Skrbenští z Doloplaz, páni Černohorští, páni z Hustopeč a páni na Fulneku. Z Dolních (biskupských) Závěšic bylo vytvořeno "léno", které biskup pronajímal různým uživatelům. V letech 1427 až 1466 byla tato část vesničky přechodně v majetku husitských hejtmanů.
V roce 1554 došlo k novému rozdělení vesničky, opět přičiněním olomouckého biskupa, na Velké (lenní) Závěšice a na Malé Závěšice (dědičné). Po začlenění malého závěšického panství do velkého panství fulneckého, závěšická tvrz ztratila svůj sídelní význam a byla zrušena. Areál tvrze byl pak využit jako panský dvůr a v pozdějších letech přeměněn na selská stavení. V roce 1839 byl majetek panství odprodán, na základě císařského dekretu, jednotlivým občanům. Obě části vesničky byly opět spojeny do jedné vesnice Závišice až po zrušení poddanství, k němuž došlo v roce 1850.
|
Názvy obce
V průběhu let se vystřídala celá řada názvů (Syfridsdorf, Zayfidsdorf, Zawischicze, Sigfridi Villa, Sawieschitz, Zawischice, aj.), v českých pramenech se dočteme Závišice, Závěšice i Závišovice. Počátkem 17. století byla ves rozdělena na díly Horní Závišice a Dolní Závišice. Roku 1836 byly z úředního příkazu přezvány Dolní na Velké Závišice a Horní na Malé Závišice, zvané též Závěšičky.
Kostelík sv. Kateřiny v Tamovicích
|
Kostelík sv. Kateřiny v Tamovicích
|
K Závišicím patřil starobylý kostelík sv. Kateřiny v Tamovicích, jehož občané Závišic používali jako filiálního a pohřebního kostela až do roku 1935. V tomto roce byl dostavěn a vysvěcen kostel sv. Cyrila a Metoděje. Ve stejném roce byl vysvěcen také nový hřbitov.
http://www.svata-katerina.cz/
|
Historické památky
Bludné balvany
Vesnička Závišice se nachází v oblasti, která prošla pověstným čtvero zaledněním. Památkou na onu dobu jsou tzv. "bludné balvany", které "připluly" z dalekých severských oblastí. Na území dnešní vesničky hledal před mnoha tisíci léty svou potravu pravěký člověk-neandrtálec, který sídlil ve světoznámé jeskyni Šipka na blízkém Kotouči u Štramberka. Památkou na tuto dobu jsou kamenné nástroje, nalezené v roce 1976 historikem J. Fričem. Nalezeno bylo 281 kamenných nástrojů, z toho 81 z doby poslední fáze paleolitu (20.000 až 10.000 let před n.l.). Ostatní nalezené kamenné nástroje pocházejí z mladší doby kamenné-neolitu.
|
Bludný balvan
|
Kupecká cesta
Přes území Závišic vedla také jedna z větví prastaré kupecké (jantarové) cesty, která spojovala severní Baltické moře se slunným Středomořím. V blízkosti této kupecké cesty byl v roce 1954 nalezen prastarý kovový předmět z doby bronzové.
|
Bronzový předmět
|
Doba římská
Dále byly v roce 1900 nalezeny 3 staré mince z doby římské: stříbrný denár Antonia Pia z let 138 až 161 a dva velké bronzy Alexandra Severa z období let 222 až 235. Po zmíněné kupecké cestě, podle pověsti, putovali v 9. století slovanští věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj při své misijní cestě do Polska a Lužice. Památkou na tuto dobu je kamenný kvádr s vyhloubenou jamkou, nalezený v blízkosti katastru vesničky Závišic, který je považován za původní křtitelnici.
V letech první Československé republiky byly v blízkosti bývalé kamenné tvrze objeveny dvě popelnicové mohyly. MUDr. Hrstka ze Štramberka na místě nálezu nasbíral velký (ohrabečný) koš zlámaných starých popelnicových nádob.
|
Křtitelnice
|
Kostelík sv. Kateřiny
Ze stavebních památek je to především prastarý kostelík se hřbitovem, pocházející z konce 12. století v zaniklé vesničce Tamovice
Tento kostelík a hřbitov byly po staletí, od vzniku vesničky Závišice až do r. 1935, filiálním kostelem pro Závišice. V období, kdy vesnička Závišice kostel ve vesničce neměla, sloužila občanům jako ohlašovna malá dřevěná zvonička na návsi.
|
Kostelík sv. Kateřiny
|
Kamenná tvrz
Po zřízení malého závišického panství koncem 1. pololetí 13. století, jeho první majitel vybudoval v Závišících kamennou tvrz, odkud pak své panství spravoval. Zbytky kamenných budov tvrze jsou zachyceny na obrázku.
Velikost původní tvrze je znázorněna na starém situačním plánku, uloženém v zemském archivu v Brně. Ve stejném období jako tvrz, byl vybudován i středověký mlýn.
Pozůstatky kamenné tvrze
|
Pozůstatky kamenné tvrze
|
Další historické památky
Z dalších historických památek je to kupř. budova druhého (dolního) mlýna, dále pak mlecí kameny z malého domácího mlýnku na drcení obilí, zbytky vápencového lomu a památná lípa.
Horní mlýn, Lom
Památná lípa
|
Mlýnské kameny
Dolní mlýn
|
Listina O vyproštění občanů Závišic z poddanství na vždycky
Zachována jest také jedna ze starých listin O vyproštění občanů Závišic z poddanství na vždycky. Listina je datována 26.11.1850
|
Listina O vyproštění občanů Závišic z poddanství na vždycky
|
Symboly obce
Erb obce Závišice
Kniha o Závišicích
 |
Název knihy: PAPRSKY SVĚTLA do dávných časů vesničky
ZÁVĚŠICE - ZÁVIŠICE
Autor: Oldřich Augustin Kuběna
Obec Závišice vydala publikaci Oldřicha Augustina Kuběny, (knižní vazba, vydání třetí, doplněné)
Knihu si můžete zakoupit na obecním úřadě za dotovanou cenu 200,- Kč.
|
|
|
